Člověk míní, život mění

Člověk míní, život mění. Svatá pravda. A na cestách? Na těch to platí dvojnásob. To si můžete všechno hezky naplánovat, všem oznámit a ono je to nakonec úplně jinak. A přitom já plánuju tak ráda…

Holt realita se může od plánů a očekávání kolikrát dost lišit. Někdy je to pak humorný, někdy se to zdá jako škoda, jindy zase jako výhra v loterii. Vždycky je to ale překvapivý. Vždycky je to taky ve finále tak, jak to být mělo.

Člověk míní, život mění a tak jsme se vážně těšili na srpnový výlet do Čech, který byl jasně v plánu už od odjezdu (respektive už před ním). Jenže Kuba dostal v polovině července skvělou stáž, letenky byly hrozně drahý a navíc nám odpadlo hlídání domu. A tak jsme tady, prošvihla jsem jednu důležitou svatbu, rozlučku se svobodou a několikery narozky. Tady pořád úplně nevidím ten skrytej význam…ale třeba bych dostala na svatbě po tlamě a nebo žlučníkovej záchvat. Co já vím.

Člověk míní, život mění a tak jsme na Bali chtěli původně malej domeček a máme dům pro 10. Pročež máme tolik skvělých hostů.

Člověk míní, život mění. Já jsem sem například jela s tím, že od 7.3. zlepšuju životní styl a denně cvičím. Konečně budu mít na to čas a náladu. A navíc dneska je to přece skoro povinný. Kord když je váš kluk trenér. Bilance? Tak 7x jsem ,,začala“ běhat a byla 3x na józe (P.S. Jak že je to s tou kovářovou kobylou?). Každopádně – zrovna ,,začínám“ znova. Držte mi palce.

Člověk míní, život mění. A proto jsem byla vyvedena z jednoho omylu. Všem totiž celou dobu tvrdím, že není nutné očkovat se na krátkodobý pobyt na Bali na vzteklinu. Přece si stačí dát normálně pozor, s jakým zvířetem jdete dobrovolně do kontaktu. A víte co? Předevčírem mě kousl pes do nohy za jízdy na motorce. Jo, normálně na mě vyběhl a rafnul. A to si můžete dávat pozor, jak chcete. Ještě, že já to očkování mám a můžu teď rozdávat lepší rady, aniž by mi šla pěna od pusy.

Člověk míní, život mění a tak mám zásadní poznatek. Hosti, ze kterých máme dopředu z různých důvodů trošku obavy, jsou nakonec vždycky ti nejlepší! A zase naopak. Škola života.

Člověk míní, život mění a taky existuje zákon schválnosti. A proto – ačkoliv jsem měla super plán o psaní blogu minimálně 1 x týdně, protože mě to vážně baví – jakmile si k tomu sednu, zásadně začnou: zvonit telefony, chodit hosti s otázkami, přicházet zprávy snad ze všech možných míst, odkud vůbec chodit můžou, dorazí jeden z ,,našich“ Balijců a něco potřebuje (a oni si navíc moc rádi povídají) a nebo přijdu po absolvování všech těhle aktivit o inspiraci. Mimochodem – teď mi tu právě pochopitelně chodí zprávy z Airbnb. Kašlu na ně a cvičím se v trpělivosti!

Člověk míní, život mění a tak jsem si plánovala, jak tu budu péct dorty a zákusky a možná je i prodávat. Cukrařina je totiž moje vášen, po dědovi zděděná. Chválně si tipněte..kolik už jich proběhlo? Správně. Zatím žádnej. Není mi to tu asi souzeno. A proč? Bůh ví…ale třeba proto, že by se pak ona vášeň možná změnila v rutinu a nebo by mi možná bouchla trouba a zapálila bych barák.

Člověk míní, život mění. Rádi i vaříme a já měla o tom vaření vymyšlené natáčení krátkých videí. Začínám pochopitelně hned, jak budu mít kuchyň, říkala jsem si. Tu kuchyň mám od konce března. První video jsem natočila před týdnem a o vaření není ani omylem. Jíme hlavně ve warungu. A proč, že to tak má být? Nevím. Možná stejnej důvod jako u cukrařiny? No a nebo v tom nemá prsty ,,vesmír“ a my jsme prostě a jednoduše líný. Samozřejmě jen v tomhle ohledu. Abychom si rozuměli.

Člověk míní, život mění. Díky čemuž jsem se musela naučit na motorce, vyhazovat pavouky (a navíc je nezabíjet), opravovat různé věci v domácnosti (ikdyž v tomhle jsem obecně celkem zdatná!), být trpělivá, nerozčilovat se a taky to, jak důležité je pro člověka být chvíli jen ,,sám se sebou“. Nemít zkrátka chvilku nikoho kolem sebe. A protože člověk míní, život mění, tak stejně jako si chvíli myslíte, že nutně potřebujete být jen sami se sebou, největší radost vám nakonec vždycky udělá kontakt s někým, kdo je tu pro vás. A je fajn si to uvědomit, že takový lidi kolem sebe máte. A jste jim pak za to jejich bytí vděční, jako nikdy předtím.

Člověk míní, život mění. A tak si plánujete budoucnost. Třeba život na různých místech v Asii na několik let dopředu. A pak po půl roce zjistíte, že by vám největší radost udělal jarní road trip po Evropě. Že změny jsou to, co vás baví. A víte co? Bůh ví, co bude na jaře…

 

A tak přátelé…radši nic neplánujte a nechte se překvapit. Ostatně právě spontánní akce a události se zásadně nakonec stávají těmi legendárními! No ne?

 

 

Klára

 

 

P.S. Člověk míní, život mění. A tak jedeme za pár dní místo plánované ,,otočky“ v Kuala Lumpuru nejen tam, ale taky na Jávu a na Borneo! A to je přece paráda. Paráda, která je totálně mimo původní plán.

P.P.S. Člověk míní, život mění. A díky bohu!!! Jinak by člověk snad ani nebyl člověkem, ale jakýmsi robotem s jasně nalajnovanou cestou. Nikde žádnej zádrhel, nikde žádný překvapení. A o těch přece ten život je.

 

 

 

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s