Zprávy z Jávy

,,Na Bali jsme už půl roku a to si zkrátka žádá výlet!“, řekli jsme si jednoho srpnového odpoledne. Pro toho, kdo rád cestuje, je to už totiž celkem dlouhá doba na jednom místě. Navíc nám z různých důvodů nevyšla plánovaná cesta do Čech a končila víza. Jasně, mohli jsme jet na otočku do Singapuru, tak jak to tu dělá většina. To bychom to ale nebyli moc my. A tak se spontánně zrodil nápad na výlet na Jávu, do Kuala Lumpuru a na Borneo. Za 7 dní. A byl to nejlepší nápad na světě. 

Koupili jsme tedy celkem patery leteneky, zarezervovali si ubytování, sehnali hlídání domu z Jávy přiletivší (ještě jednou díky Lukáši, díky!!!!), sbalili si batůžky, ani jsme se neotočili a už jsme seděli v letadle směr naše první zastávka – Bandung, Jáva.

V Bandungu jsme přistáli už za dvě hodiny. Krásná práce. Sehnali jsme si odvoz a projížděli městem směrem k našemu ubytovacímu zařízení (v tu chvíli si ještě říkalo 3* hotel). Bylo to pro nás zvláštní. Po půl roce ve městě. Obloha byla zakaboněná a městem, ačkoliv bylo poměrně ušmudlané a šedivé, dýchala zvláštní atmosféra. Přísahala bych, že byla stejná, jaká bývá dole v Holešovicích, pár minut před pořádnou letní bouřkou. Vítr se zvedá, stromy ševelí, obloha se dramaticky mračí, město se barví do tmavého kabátu a vy cítíte to pravé, letní teplo a dusno. A chvílemi tam zástavba opravdu připomínala tu Holešovickou. Připadala jsem si, jako bych proletěla teleportem. Krása.

Doprava byla mnohem mírnější, než bych od Jávy čekala. Bali je rozhodně větší divočina. Tady se očividně jezdilo alespoň podle pravidel, tedy velmi kultivovaně oproti tomu, na co jsme si už zvykli. Průjezd městem odhalil, že tohle místo má pravděpodobně svá nejlepší léta dávno za sebou. Není tu nic zvlášť zajímavého, ale ten ,,městský“, sušší vzduch a atmosféra nám vlastně úplně stačili. Javánci jsou o poznání milejší, než na co byl člověk připravován a jak jsme později zjistili, kuchyně je tu – ačkoliv stále indonézská – také trochu odlišná, řekněmě lépe dochucená a pro nás proto výrazně zajímavá. Ceny jsou citelně nižší.

Dorazili jsme do hotelu. Poslední rekonstrukci zaznamenal odhadem kolem roku 90. V pokoji nás přivítalo pár švábích kamarádů (naštěstí drobných rozměrů), klasická sprcha vedle záchodu a televize s jedním programem. Ano, tipujete správně – Bollywoodské telenovely. Vsadím se, že si teď myslíte, že jsme byli zklamaní. Naopak. Víte, tohle jsou totiž přesně ty momenty, které cestování dokreslují a ze kterých se rodí zážitky. Večer jsme ještě stihli zajít na drink do baru, který vypadal hodně jako ty pražské a ty my máme rádi, tedy i tohle byl pro nás zážitek a ráno se mohlo vyrazit na pořádný průzkum.

Abyste si nemysleli, do Bandungu jsme rozhodně nepřijeli jen za městem a bary. Bandung je totiž především vyhlášen svou okolní přírodou a že po právu, jsme měli zjistit už během příštích pár chvil. Půjčili jsme si motorku, protože na ní se zkoumá nejlíp a vyrazili za město. Během 10ti minut jsme se najednou octli zase mezi políčky, palmami a lesy. Nejspíš teleport číslo 2, myslela jsem si. Je opravdu neuvěřitelné, jak blízko od města jsou. Naším cílem byla vyhlášená vyhlídka Tebing Keraton. Byla nádherná, ale co nás zaujalo ještě víc, byla cesta sama o sobě. Doprava velmi mírná, prakticky nulová a to okolí…Bandung jako město není zrovna výhercem v zajímavosti. Okolí má ale vyloženě dechberoucí. A to i okolí velice blízké. Chvíli jste ve měste, chvíli projíždíte tropy a z ničehož nic se octnete v lesích. Jehličnatých, mlhou prostoupených, pohádkových. Mírné, svěží, téměř se dá říct až ,,Šumavské“ klima, bylo příjemnou změnou a celkový dojem ještě podtrhovalo. Vyrazíte-li víc do hor, objevíte lesy temné, se stromy vysokými a mlhou obalenými tak hustě, že skrz ni skoro nevidíte. Na těch se tu houpou opice, makakové, od té mlhy orosení. Mrholí tu. Když se však vypravíte ještě výš, octnete se v pravém Mordoru. Krajina skal a vulkánů, v jejichž kráterech jsou sirná, mléčně zakalená jezírka odstínů tyrkysových, šedých i do zelena. Krajina je chladná, drsná a teplota tu klesá (odhadem) tak k 15°C. Jak říkám, dechberoucí.

A tak jsme trávili první dva dny pořád na výletech. A byla to nádhera. A proto víte co? Na Jávu se rozhodně vrátíme. A vezmeme vás s sebou. Už brzy. Už se na tom pracuje. A příště? Příště vám povím zase o Kuala Lumpuru.

 

Zatím se mějte fajn.

 

Klára

 

P.S. Chcete vědět hlavní poznatek z Jávy? Jehličnatej les je prostě jehličnatej les…A je krásnější, než všechny deštné pralesy světa.

 

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s