Rok I.

Už je to tak. Dneska je to přesně na den rok, co jsme se sebrali a vyrazili zkusit všechno jinak. Nevím jak vy, ale já tomu skoro nemůžu uvěřit. Přijde mi to jako dva měsíce a zároveň minimálně jako tři roky když začnu vzpomínat, co jsme všechno stihli prožít…

Je to na den rok, co jsme stáli na letišti a plánovali naše usídlení na Bali. Mělo trvat zhruba 12 měsíců a mělo být klidné a pozvolné. Asi jako dlouhá dovolená…

Trochu se nám to zvrtlo, že?

A víte co? Zaplať pánbůh! Nic pozvolnýho se absolutně nekonalo a my naskočili do koloběhu kolikrát hektičtějšího, než jsme měli v Praze. Zjistili jsme totiž velmi záhy, že na dlouhou dovolenou asi nejsme ty správný typy.

A tak se nám (pravda kolikrát v nervech, potu a slzách) narodil Good Mood.

Původně čistě jako ubytování na Bali, který bylo skvělý a zažili jsme spoustu srandy. Good Moodu to ale brzy přestalo stačit a tak když trochu povyrostl (a že to byl fofr!), svěřil nám své přání stát se malou cestovkou. Cestovkou nevšední a trochu jinou. Chtěl být hlavně pomocnou rukou při plánování dovolených, rozdavačem rad a tipů a vůbec takovým ,,kámošem“ na cesty. No a my mu to, jako správní rodiče, dovolili. A já nemůžu být vděčnější! Je zněj teď opravdu krásnej projekt a těším se, jak poroste a co spolu ještě předvedeme. A že toho bude hodně. To si pište!

Omluvte ten sentiment, jsem holt pyšná ,,Good Mood máma“.

Ale abych se vrátila k věci. Dlouhá, klidná dovolená se zkrátka vůbec nekonala. Bali nás prakticky okamžitě slušně vyškolilo a uštědřilo řadu výchovných facek. A ani nevíte, jak jsem za ně dneska ráda. Vždyť to nemohlo proběhnout líp! Kam by se člověk posouval, co by ho nutilo, kdyby šlo všechno hladce? Nikam. Seděl by na vavřínech a byl by asi spokojenej. Jenže na jak dlouho. Takhle jsme dostali hnací motor hned z kraje.

A ne jen tak obyčejnej, dostali jsme turbo.

Dokázali jsme něco velkýho a je to teprv rok! Přivítali přes 250 hostů a měli možnost jim dát ty nejkrásnější zážitky (no a taky + 6 kteří si to představovali jinak…co mě hřeje je fakt, že se jim buď nelíbil ostrov jako takovej a nebo čekali hotel pětihvězdu.). Viděli jsme Bali, Lembongan, Jávu, Borneo, Kuala Lumpur, Kambodžu i Čechy a kdybyste mi před rokem řekli, že vám tenhle článek budu psát z Vietnamu, klepala bych si pravděpodobně na čelo.

A tak ti děkuji, milé Bali.

Děkuji ti z celého srdce. Protože (jako správnej ostrov bohů), jsi nás naučilo všemu důležitýmu a ukázalo směr. Směr, kterej bychom v Čechách, ve svý měkoučký komfortní zóně, našli jenom těžko. Směr, kterej jsem si před rokem nedokázala představit ani ve snu. A proto pro mě už vždycky budeš tím ,,speciálním“ ostrovem. Ostrovem číslo jedna. No a nehledě na tohle všechno,  jsi prostě nejkrásnější. Nesmíme být příliš skromní ;).

Takže vzůru do dalších krásnejch let! Držte mi palce… A mějte fajn víkend, to je základ.

Klára

4 thoughts on “Rok I.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s